Změna výše výživného v důsledku výpadku příjmů

Aktualizace: čvc 22

Je nesporné, že pandemie koronaviru a s ní spojená mimořádná opatření měla, má či ještě nějakou dobu bude mít u mnohých lidí nečekané a nepříjemné dopady na jejich příjem. To může mimo jiné vyústit v potíže s placením výživného, stanoveného buď na základě soudem schválené dohody rodičů nebo autoritativního rozhodnutí soudce. Protože zákon umožnuje, aby soud dohodu či rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě změnil, dojde-li k změně poměrů na straně dítěte nebo rodičů, je na místě ptát se, zda má v tomto případě podání příslušného návrhu šanci na úspěch či nikoli.


Jak se výživné určuje?


Obecně platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné nejen odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného, ale i schopnosti, možnosti a hodnota majetku konkrétního rodiče. Při hodnocení těchto kritérií se zkoumá i to, zda se plátce výživného bez důležitého důvodu nevzdal vyššího výdělku nebo jiného majetkového prospěchu. Roli bude hrát také skutečnost, že holduje nadstandartnímu životnímu stylu nebo podstupuje nepřiměřená finanční rizika. Odmítnete-li tedy práci a budete se dovolávat změny poměrů při žádosti o snížení výživného, s největší pravděpodobností neuspějete. To se pochopitelně nevztahuje na zřeknutí se majetkového prospěchu ze zdravotních důvodů či nutnosti osobní péče o dítě či jiného člena rodiny apod. Dále soud přihlíží také k tomu, kdo z rodičů o nezletilého pečuje a v jaké míře.


Co když se poměry změní?


Vzhledem k tomu, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, je žádoucí, aby se změna majetkové a příjmové situace rodiče promítla i ve výši výživného. O její úpravu je proto možno soud žádat vždy, když se ekonomické poměry plátce podstatně zhorší či zlepší. Typicky se bude jednat o výrazný propad nebo navýšení příjmů. Výjimkou není ani skutečnost, že se jednomu z rodičů narodí další dítě a jeho vyživovací povinnost se tak zdvojnásobí. Změnou poměrů může být i nástup dítěte do školy, zvýšené náklady v dospívání či dlouhodobé zhoršení zdravotního stavu.


K odůvodněnosti návrhu na úpravu výživného však musí jít o změnu poměrů podstatného charakteru, ať již na straně povinného nebo oprávněného. Dočasné snížení příjmů nebo jejich krátkodobý výpadek proto důvodem pro úpravu výživného není.


Nedosahuje-li tedy zhoršení Vaší finanční situace požadované intenzity, ale současně na úhradu výživného nemáte dostatek prostředků, lze se na změně jeho výše pokusit dohodnout s druhým rodičem. I když to zákon neukládá, je s ohledem na případný soudní spor vhodné učinit tak v písemné formě. Není-li dohoda možná, je doporučeníhodné hradit výživné alespoň v takové míře, kterou Vám současný ekonomický stav dovoluje. Bude-li výpadek dlouhodobějšího charakteru, můžete návrh na snížení vyživovací povinnosti podat následně. Žádat je lze totiž zpětně až za dobu 3 let od zahájení řízení. Uvažovat je možné i nad plněním části vyživovací povinnosti v naturáliích např. formou pomoci s péčí o děti, přípravou domácích úkolů apod.


V každém případě je třeba myslet i na to, že pokud se s úhradou opozdíte, jste povinni platit úroky z prodlení. Nadto, není-li výživné hrazeno déle než čtyři měsíce, dopouštíte se trestného činu zanedbání povinné výživy. Za to Vám vedle hrozícího trestu odnětí svobody může soud uložit i zákaz řízení motorových vozidel.


Jak o změnu výše výživného žádat


V návrhu na změnu výživného musí navrhovatel především uvést, v čem změnu poměrů spatřuje. Příslušným bude okresní soud v obvodu obecního soudu nezletilého, tedy v závislosti na tom, kde má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu své bydliště. Dítěti soud pro toto řízení jmenuje opatrovníka. Co se soudních poplatků týče, od těch je navrhovatel osvobozen.


Jak bylo uvedeno, změnu výše výživného může soud určit u nezletilých dětí také zpětně, nejdéle však 3 roky ode dne zahájení příslušného řízení. Jakmile bylo ale výživné spotřebováno, povinnost je vrátit nevzniká.


Součástí návrhu na snížení či zvýšení výživného by mělo být vylíčení toho, jakým způsobem a jakou měrou se změnily poměry na straně dítěte nebo rodiče od doby, kdy bylo o výživném rozhodováno naposledy, a to nejen s ohledem na výdělek, ale i stav majetku či životní styl rodiče.


V této souvislosti je třeba upozornit na to, že nepředložíte-li řádně všechny listiny a podklady pro zhodnocení Vašich majetkových poměrů, bude soudu znemožněno zjistit skutečnosti rozhodné pro určení výše výživného. V takovém případě bude vycházet z toho, že Váš průměrný měsíční příjem činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce, tedy aktuálně 96.500,- Kč. Ve výsledku Vám tak může být stanovena povinnost hradit výživné v částce vyšší než při poskytnutí součinnosti.


V každém případě je doporučeníhodné obrátit se s žádostí o pomoc na advokáta znalého rodinného práva, který Vám pomůže se zvolením vhodné právní argumentace při podání návrhu na soud nebo při vyjednání podmínek dohody s druhým rodičem v rovině mimosoudní.

Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.

Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz