Podpora podniků na úrovni krajů a obcí

Aktualizace: kvě 8

Dopady pandemie COVID-19 se již v současné době projevují na hospodářské situaci České republiky a stát se logicky snaží podnikům a podnikatelům pomoci. Pomoc v současné době začínají iniciovat i územně samosprávné celky. Tuto snahu považujeme za správnou a je potřeba ji podporovat. Dotace, odpouštění odvodů a jiná opatření mohou alespoň částečně pomoci podnikům v krizové situaci.


Zároveň je ale nutné upozornit na to, že i dotace a podporování podniků má svůj právní rámec a že tato oblast je regulována právem Evropské unie.


V první části tohoto článku uvádíme základní přehled a vývoj současné situace z pohledu veřejné podpory a ve druhé části se zaměřujeme na postavení a možnosti obcí a krajů podporovat podniky v souladu s právním řádem.


Veřejná podpora v souvislosti s COVID-19 a její právní rámec

Veřejná podpora je obecně neslučitelná s vnitřním trhem EU ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU[1]. SFEU stanoví pouze výjimky z tohoto pravidla, viz čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU. Na novou situaci zapříčiněnou pandemií COVID-19 se samozřejmě snaží reagovat i Evropská komise („Komise“), která poskytuje sdělení a stanoviska k poskytování veřejných podpor, a to i v reakci na hrozící hospodářskou krizi.


Komise již dne 13. března 2020 přijala sdělení „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“, ve kterém uvádí celou řadu opatření, které mohou státy zavést. Státy dle tohoto sdělení mohou v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU[2] například nahradit podnikům škodu vzniklou mimořádnými opatřeními, které přijaly, dále mohou rozhodnout o pozastavení placení daně z příjmu, DPH či sociálních příspěvků. Podpůrná opatření se ale nemusí vztahovat jen na podnikatele. Finanční podporu lze poskytnout i spotřebitelům, kterým nebyly vráceny peníze např. za vstupenky či zaplacené služby. Členské státy mohou taková opatření pro náhradu škody oznámit a Komise je posoudí přímo podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.

Kromě toho mohou členské státy na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU[3], oznámit Komisi režimy podpory s cílem vyhovět naléhavým potřebám v oblasti likvidity a podpořit podniky, které čelí finančním obtížím, jež jsou rovněž způsobeny či zhoršeny koronavirovou nákazou COVID-19.


S cílem doplnit výše uvedené možnosti přijala Komise dne 19. března 2020 „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ („Dočasný rámec“)[4]. V tomto Dočasném rámci Komise uvádí opatření veřejné podpory, která považuje za slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU[5] a která mohou být po oznámení dotčeným členským státem velmi rychle schválena.

V Dočasném rámci Komise stanovila pět druhů podpory, které jsou považovány za slučitelné s vnitřním trhem dle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, a to:


  • přímé granty, selektivní daňové výhody a zálohy, tj. například přímé granty, daňové a platebních výhody nebo obdobné formy, pokud celková nominální hodnota těchto opatření zůstane nižší než celkový strop 800 000 EUR na podnik

  • státní záruky za bankovní úvěry

  • subvencované veřejné úvěry, tj. například úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami

  • záruky pro banky, které zprostředkovávají státní podporu reálné ekonomice

  • krátkodobé pojištění vývozních úvěrů


Dodržování podmínek jednotlivých podpor bude prováděno prostřednictvím seznamu opatření, který jsou státy povinny Komisi poskytnout nejpozději do 31. prosince 2020 a také povinným zveřejněním přijatých opatřeních na internetových stránkách věnovaných státní podpoře.


Postavení územně samosprávných celků

Zákaz poskytovat veřejné podpory v rozporu s evropským právem samozřejmě platí i pro kraje a obce. Poskytovat dotace, odpouštět platby, nebo dávat jiné výhody by mělo být předem posouzeno z pohledu, zda nepůjde o nedovolenou veřejnou podporu. Podpora by dále měla být evidována, a v některých situacích i oznámena Komisi.


Pro posouzení konkrétního druhu veřejné podpory budou rozhodující stejné parametry, jaké jsme již uváděli například v článku Právní aspekty financování profesionálního sportu[6]. Dle čl. 107 odst. 1 SFEU se veřejnou podporou rozumí podpora, která je


a) poskytnuta z veřejných prostředků,

b) zvýhodňuje určité podniky (selektivní podpora),

c) narušuje nebo hrozí narušení soutěže a

d) ovlivňuje či hrozí ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU.

Posledně zmíněná podmínka pravděpodobně bude často důvodem, proč lokální podpora zejména v regionech obcí nebude neslučitelná s vnitřním trhem, tzn. bude povolená. U paušálně stanovených podpor ale bude dopředu těžké vyloučit, že se podporovaný podnik nenalézá například v konkurenčním vztahu s jiným zahraničním podnikem, kdy hrozí ovlivnění obchodu na vnitřním trhu EU.

Územně samosprávné celky mají na výběr více variant jak postupovat legálně při podporování regionálních podniků, a to zejména následující

  • Zahrnout poskytnutí podpory do kategorie finančně malých podpor de minimis. V souladu s nařízením[7] Komise není zakázaná podpora, která je svým významem zanedbatelná, za takovou je označena podpora ve výši maximálně 200 000 EUR přidělená jednomu subjektu (podniku) v rámci období 3 let. Zvýhodnění tohoto typu musí být zaznamenáno do centrálního registru podpor de minimis.


  • Zařadit podpory pod některou z blokových výjimek. Tzv. nařízení GBER[8] vymezuje specifické případy, kdy jsou stanoveny oproti podpoře de minimis vyšší limity. Jedná se například o podporu malých a středních podniků k přístupu k financování, investiční podporu malým a středním podnikům a další. I při využití blokových výjimek musí být podpora řádně evidovaná a navíc oznámena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně u podpory přesahující 500 000 EUR i Komisi.


  • Využít Dočasného rámce a poskytovat podporu v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, zejména bodu i. uvedeného výše (přímé granty). Tento postup však musí být oznámen Komisi jak předpokládá Dočasný rámec. V současné době tímto způsobem notifikují podporu jednotlivé členské státy, ale i obce a kraje tímto způsobem mohou postupovat. V blízké době proto očekáváme předkládání i sdružených plánů podpory územně samosprávných celků.


V případě regionálních, nebo městských dotačních programů doporučujeme situaci vzájemně mezi územními samosprávami koordinovat.

[1] Smlouva o fungování evropské unie

[2]Čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU zní: „S vnitřním trhem jsou slučitelné odpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi“;

[3]Čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU zní: „Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“;

[4]Sdělení Komise sp. zn. C (2020) 1863, novelizován ke dni 3. dubna 2020;

[5]Čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU zní: „Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“;

[6] https://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-aspekty-financovani-profesionalniho-sportu-109490.html;

[7] Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013;

[8] Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014;


Tento článek patří do sekce Veřejné zakázky, o kterou se pro Vás stará advokát Petr Rudolf.


Můžete mu napsat na petr.rudolf@krutakpartners.cz

115 zobrazení