Novela zákona o odpadech – další pohroma pro obecní rozpočty?

Nebývá pravidlem, že jsou pozměňovací návrhy zákona v rozporu se základními principy právního státu a práva celkově. O jejich kvalitě si můžeme myslet cokoli, což ostatně platí i o kvalitě samotné legislativy, zřejmý rozpor s ústavním pořádkem lze však naznat opravdu jen zcela výjimečně. V případě pozměňovacího návrhu k novele zákona o odpadech se to ale, bohužel, podařilo. Zajímavostí je bezesporu skutečnost, že jeho autorem je bývalý ministr kultury Antonín Staněk.


Dle jeho názoru potřebuje připravovaný zákon o odpadech doplnit, resp. změnit znění odst. 4 a 5 jeho ustanovení § 160. Na základě toho by odpadem nově nebyl odpad uložený na skládce, který je použit k terénním úpravám skládky samotné. To má mít dopad na poplatkovou povinnost, v tom smyslu, že se za uložení takového „odpadu“ nebude hradit poplatek. Takový návrh lze jistě z určitého hlediska pochopit, byť podle současné úpravy o odpad jde a poplatek za jeho uložení se platí. Shodně se k tomu staví i soudobá judikatura. Háček je v tom, že bývá obtížné rozhodnout o tom, který odpad bude možné takto využít ve chvíli, kdy je na skládku přivezen. Stanovení poplatkové povinnosti by se tak zbytečně komplikovalo. Ustanovení zákona proto máme za pro praxi značně problematické, když spíše otevírá prostor k různým machinacím s povinností poplatek uhradit. Nicméně, stanovení pravidel o tom, co odpadem je a co není, je koneckonců na vůli zákonodárce.


Co je ale na úpravě zarážející, je její retroaktivita. Návrh stanovuje osvobození od poplatku za uložení pro tento druh odpadu nejen do budoucna, ale i zpětně. Protože příjemci tohoto poplatku jsou obce, jsou to právě ony, které by musely v dnešní nelehké době sáhnout do svých úspor a za uložený odpad vyrovnat účty.


Na retroaktivitu pozměňovacího návrhu poukazuje i Doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. ve svém vyjádření adresovaném starostovi Čáslavi, panu JUDr. Málkovi. Je pochopitelné, že doc. Wintr jako významný ústavní právník tento návrh podrobuje kritice opřené o výklad Ústavy a nálezů Ústavního soudu. Logicky dochází k závěru, že pozměňovací návrh je protiústavní. Zákaz retroaktivity je totiž jedním ze základních právních principů a zásad právního státu obsažený v čl. 1 odst. 1 Ústavy a jako takový je tedy pro zákonodárce nepřekročitelný, resp. překročitelný v odůvodněných případech. Tím ale tento případ rozhodně není. Doc. Wintr dále upozorňuje na rozpor pozměňovacího návrhu s principem dělby moci zakotveným v čl. 2 odst. 1 Ústavy. Poukazuje na to, že i vůči obcím .. je třeba chránit princip právní jistoty, důvěru v právo a nabytá práva.


Z vyjádření doc. Wintra bychom si tedy měli odnést jedno, a to, že princip právní jistoty by měl platit i ve vztahu k obcím a jejich práva by neměla být ze strany státu bezdůvodně zkracována. Jak se k návrhu postaví poslanci ve třetím čtení, Senát nebo prezident, a zda se tak pozměňovací návrh opravdu do textu zákona dostane, však není jasné. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům není ani vyloučeno, že v případě jeho schválení bude muset, tak jako v poslední době již několikrát, kreativitu zákonodárců korigovat Ústavní soud.


Tento článek patří do sekce Veřejné zakázky, o kterou se pro Vás stará advokát Petr Rudolf.

Můžete mu napsat na petr.rudolf@krutakpartners.cz

0 zobrazení