Novela zákoníku práce 1. část

Aktualizace: lis 19

Přinášíme Vám stručný přehled dlouho očekávané novely zákoníku práce. Část změn nabyla účinnosti již dne 30. července 2020, zbývající část až 1. ledna 2021. Čeho se změny vlastně dotknou?


1. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů


Zákoník práce nově rozděluje výpovědní dobu podle toho, zda byl zaměstnanec o přechodu práv a povinností řádně a včas informován. Důvodem změny je snaha předejít nejistotě přejímajícího zaměstnavatele, jelikož počet přecházejících zaměstnanců byl zcela zřejmý až v den nabytí účinnosti přechodu.


Pokud dá zaměstnanec výpověď do 15 dnů ode dne, kdy byl o přechodu informován, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu. V případě, že zaměstnanec nebyl zavčas informován a podal výpověď:


i. přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu,


ii. do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena zaměstnavateli.


2. Příplatek za rozdělenou směnu


Zaměstnancům, kteří jsou odměňováni platem (nikoliv mzdou), náleží příplatek za rozdělenu směnu jen v případě, že ji rozdělil zaměstnavatel. Je tak vyloučena možnost příplatku v situaci, kdy si zaměstnanci sami rozvrhují pracovní dobu, respektive její část.

Příplatek činí 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu.


3. Dovolená


Jak již jistě víte, nejzásadnější změna se týká úpravy dovolené. Nově od 1. ledna 2021 se ruší dovolená za odpracované dny a podmínka odpracování 60 dnů v roce. Délka dovolené bude i nadále stejná, bude se však přepočítávat na hodiny.


Jak je přepočet upraven?


Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru konal v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Pokud zaměstnanec pracuje 5 dnů v týdnu 8 hodin denně (tj. 40 hodin týdně) a náleží mu dle zákona 4 týdny dovolené, má nárok na 40 hodin x 4 týdny = 160 hodin dovolené za kalendářní rok.


Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době, tj. například 2 dny v týdnů 8 hodin: 16 hodin x 4 týdny = 64 hodin dovolené za kalendářní rok.


Takto to působí jednoduše, o něco komplikovanější budou případy v praxi, např. změna délky týdenní pracovní doby v průběhu roku, souběh dovolené a svátku či k převádění dovolené do následujícího kalendářního roku.


Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.

Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz