Nové hranice pro výši způsobené škody

Dne 6. srpna 2020 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č. 333/2020 Sb., kterým dochází, mimo jiné, k zásadní změně týkající se hranice jednotlivých výší škod v trestněprávní rovině. Citované změny se dotýkají všech trestných činů, jejichž znakem základní nebo kvalifikované skutkové podstaty je výše způsobené škody nebo získaného (opatřeného) prospěchu.


Od 1. října 2020 se:


a) škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 10.000 Kč,

b) škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,

c) větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,

d) značnou škodou pak škoda nejméně 1 000 000 Kč a

e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.


Předmětná novela trestněprávních předpisů se tak může zásadním způsobem dotknout jak pachatelů trestných činů, tak poškozených. V některých případech totiž může mít podstatný vliv nejen na právní kvalifikaci trestného činu, nýbrž i na zánik jeho trestnosti.


Jaká bude aplikace v praxi?


Dojde-li ke spáchání trestného činu v době po 1. říjnu 2020, posuzuje se jeho jednání bez dalšího podle trestního zákoníku ve znění novely. Stejná úprava se uplatní i v případě pokračujícího trestného činu, přestože byly některé jeho dílčí útoky spáchány do 30. září 2020, a trvajícího či hromadného trestného činu, byly-li dokončeny, resp. ukončeny až po nabytí účinnosti novely.


Pokud byl trestný čin spáchán před 1. říjnem 2020, je nutno v rámci zvažování jeho právní kvalifikace vyhodnotit, zda je aplikace § 138 odst. 1 trestního zákoníku ve znění předmětné novely pro pachatele příznivější či nikoli. Přestože tomu tak obecně na první pohled v případě změny hranic výše škody je, neznamená to, že všechny trestné činy, jejichž znakem je způsobení škody či prospěchu, budou bez dalšího takto kvalifikovány. Kritérium použití zákona příznivějšího se použije pouze tehdy, pokud je to výhodnější pro konkrétního pachatele v konkrétní trestní věci. Do úvahy pak může přicházet dvojí důsledek. Buď se může jednat pouze o změnu právní kvalifikace jednání pachatele (tedy se bude jednat pouze o mírnější kvalifikaci trestného činu), nebo může v důsledku změny hranice dojít i k zániku jeho trestnosti.


Nejčastěji se tedy bude jednat o změnu právní kvalifikace z trestného činu na přestupek, ale v úvahu může přicházet i úplný zánik trestní odpovědnosti pachatele, a to tehdy, pokud skutkové podstatě trestného činu, jehož se měl pachatel dopustit, nebude odpovídat žádná skutková podstata přestupku. Jednat se bude především o tyto trestné činy (tedy o ustanovení trestního zákoníku obsahujících znak „škoda nikoli nepatrná“):


  • § 205 odst. 1 písm. a) Krádež

  • § 206 odst. 1 Zpronevěra

  • § 209 odst. 1 Podvod

  • § 210 odst. 2 Pojistný podvod

  • § 216 odst. 1 a 2 Legalizace výnosů z trestné činnosti

  • § 219 odst. 1 Zatajení věci

  • § 228 odst. 1 Poškození cizí věci

  • § 253 odst. 1 alinea první Poškozování spotřebitele

  • § 304 odst. 1 Pytláctví


Vzhledem k tomu, že příprava trestného činu je trestná pouze u některých zvlášť závazných zločinů, je také možné, že zmírnění právní kvalifikace v důsledku novely povede k zániku trestnosti přípravy daného jednání a toto tak zůstane zcela bez postihu.


Novela bude mít podstatné dopady i ve vztahu k poškozeným, neboť náhrady způsobené škody ve výši nižší než 10.000,- Kč nebudou moci být vymáhány v trestním řízení, ale pouze občanskoprávní cestou, tj. prostřednictvím civilní žaloby.


Zvýšení hranic jednotlivých výší škod tvořících znak základní či kvalifikované skutkové podstaty dotčených trestných činů je krokem zcela očekávaným, neboť se jedná o první změnu od 1. 1. 2002. V mezidobí však došlo k výrazné změně ekonomické situace ve společnosti a v návaznosti na to by mělo průběžně docházet i k úpravám spodních hranic výší způsobené škody u jednotlivých trestných činů. Jen tak bude efektivněji docházet jak k uplatnění principu subsidiarity trestní represe – ultima ratio, tak především k přesnější kategorizaci rozptylu u kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů závažnějšího charakteru dle způsobené škody nebo získaného majetkového prospěchu, tedy přinejmenším počínaje kategorií „větší škody“ a dále až ke „škodě velkého rozsahu“. Znásobení výše hranice odpovídá přesněji současnému společenskému a ekonomickému stavu i původnímu záměru zákonodárce.

Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.


Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz