Koronanovela ZZVZ: Cesta ke zpružnění nákupů anebo brána k obřímu tunelu?

Aktualizace: kvě 15

V reakci na současnou mimořádnou situaci pandemie koronaviru SARS-CoV-2 připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky novelu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). V této souvislosti bylo možné zaznamenat prakticky okamžitě velmi protichůdné reakce. Vláda novelu prezentuje jako cestu ke zjednodušeným nákupům nezbytného materiálu, opozice jako velká vrata k miliardovým rozkrádačkám. Pojďme se tedy ve stručnosti (a střízlivým pohledem) podívat na to, co navrhovaná novela pro zadávací praxi reálně přináší.


Hodnotící komise


První navrhovanou změnou v rámci novely ZZVZ je rozvolnění povinnosti zadavatele ustanovovat komisi u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč bez DPH. Dle návrhu zákona ji bude třeba ustanovit pouze v případě, kdy by mělo proběhnout hodnocení podle jiných než číselně vyjádřitelných parametrů. Zadavatel tak například nebude muset jmenovat komisi jen za účelem seřazení nabídek podle výše nabízené ceny. Taková je jistě změna rozumná, neboť snižuje zbytečnou administrativní náročnost zadávacího řízení.


Oznámení o výběru dodavatele


Další změna modifikuje dosavadní povinnost zadavatele odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru obsahující zákonem stanovené údaje. Důvodová zpráva označuje její původní úpravu za zbytečnou administrativní zátěž a slibuje zadávací řízení zrychlit. V řízení s jediným účastníkem tedy nově nebude třeba oznámení o výběru dodavatele odesílat. V dotčených případech navíc odpadne zákaz uzavření smlouvy po dobu lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) ZZVZ.


Změna postupu v řízené pro jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU)


Novela u JŘBU podle § 63 odst. 3 ZZVZ (případy, kdy z objektivních důvodů existuje jediný dodavatel) a § 63 odst. 5 ZZVZ (případy krajně naléhavých okolností) nově zbavuje zadavatele některých dosavadních povinností:


  • Zadavatel nebude u těchto specifických JŘBU muset zkoumat, zda má vybraný dodavatel, který je akciovou společností, vydány výlučně zaknihované akcie. Odpůrci budou tvrdit, že se otevírá prostor pro zakrývání majetkové struktury dodavatelů, čemuž mělo předmětné ustanovení bránit. Nicméně, je zde třeba podotknout, že nezaknihované akcie nejsou a priori akciemi anonymními. Pravidlo, které doposud paušálně znemožňovalo akciovým společnostem s listinnými akciemi na jméno získat veřejnou zakázku, je tak od počátku spíše příslovečným vyléváním vaničky s dítětem.


  • Zadavatel nebude muset u těchto specifických JŘBU povinen vyžadovat prokázání základní a profesní způsobilosti. Je tedy zbaven povinnosti kontrolovat, zda je vybraný dodavatel pravomocně odsouzen pro trestný čin, nebo jestli vůči České republice nemá evidovány nedoplatky na daních, pojistném či penále na veřejném zdravotním pojištění, případně není-li v likvidaci. Zde je potřeba znovu zdůraznit, že zadavateli odpadá tato povinnost pouze tehdy, pokud zadává zakázku v JŘBU jedinému možnému dodavateli, popř. z důvodu krajně naléhavých okolností. Nemám-li tedy jako dodavatel na výběr a příslušné plnění pořídit musím, pak je asi logické, že na splnění požadavků, které jsou v běžné soutěži samozřejmě zásadní, rezignuji.


  • U výše uvedených JŘBU nebude zadavatel povinen provádět ani ověřování skutečných majitelů. Uvedenou změnu lze skutečně považovat za diskutabilní. Dodavatelé by obecně měli být registrováni v evidenci skutečných majitelů a snaha nepustit k veřejným zakázkám entity s nejasným pozadím je určitě správná. Na druhou stranu, v praxi jsme se již setkali i s případem, kdy pro zakázku přicházel v úvahu objektivně pouze jediný dodavatel ze zahraničí (samozřejmě nezapsaný v evidenci skutečných majitelů). Potřeba provést nákup byla jednoznačně na straně zadavatele, pro dodavatele se jednalo o obchod, na kterém neměl žádný zvláštní zájem a nebyl ani v nejmenším motivován k rychlému obstarání nezbytných dokumentů. Z pohledu této konkrétní situace dává navržená změna perfektní smysl. Na druhou stranu si lze představit řadu situací, kdy upuštění od rozkrytí vlastnické struktury může vyvolat velké otazníky (například tehdy, pokud již samotné použití JŘBU bude vzbuzovat pochybnosti a rezignace na identifikaci konečného příjemce výnosů z veřejné zakázky představovat další snížení již tak oslabené transparentnosti nákupu).


Mají tedy pravdu ti, kdo říkají, že se jedná o pragmatické úpravy s cílem umožnit pružnější nákupy v případě krajní naléhavosti? Nebo se jedná skutečně o bránu k obřímu tunelu do veřejných rozpočtů? Záleží na úhlu pohledu. Z velké části jde o rozumná, byť spíše drobná, zjednodušení, která budou mít smysl i v době „postkoronavirové“ (a je spíše úsměvné, že jsou dávány do souvislosti se současnou situací). Patříte-li k těm, kteří zadavatelům přisuzují latentní sklon k nepravostem, pravděpodobně se zařadíte do zástupu hlasitých kritiků připravované novely. Skutečnost je ale taková, že sama o sobě žádný prostor pro masivní rozkrádačky nevytváří. Důvody pro samotné použití JŘBU se totiž nijak nemění. Budou-li zadavatelé tuto formu přímého zadávání zneužívat, zbavení povinnosti vyžádat si od dodavatele pár dokumentů navíc bude představovat ten nejmenší problém.


Tento článek patří do sekce Veřejné zakázky, o kterou se pro Vás stará advokát Petr Rudolf.


Můžete mu napsat na petr.rudolf@krutakpartners.cz

78 zobrazení